hlavni menu
Giuseppe Farina
Stáj:1950 - 1951 Alfa Romeo
1952 - 1955 Ferrari
Narozen:30.10.1906
Stát. přísl.:Turín,Itálie
Zemřel:30.06.1966 (59let)
Počet GP:34
Vítězné GP:5
Celkem bodů:128,3
Pole position:27
Nejrychlejších kol:5
Pódium:20
Titulů:1
První GP:1950 Velká Británie

Kariéra:

Stal se prvním mistrem světa ve světě F1. Jeho otec byl zakladatelem první karosářské továrny v Turíně La Stabilimenti Farina. Jeho první auto mu daroval otec. Když mu bylo 9 let, vybudoval jsi svůj závodní okruh, který sahal v prostorách otcovy dílny. Svůj první závodní vůz si pořídil z prostředků, ze studentského života. Svůj první debut prožil v roce 1932, kdy jel závod Aoste-St. Bernard, kde s ním jel i v závodě jeho otec (věnoval se také tomuto sportu). Jeho otec se umístil na 4. místě a Nino nedojel. Zlomil si při výletu z tratě klíční kost. Dokončil ekonomickou univerzitu, byl u letectva ve vojenské službě. V letech 1932 - 1933 jezdil se starším Alfa Romeem 2300. Později s Maseratiho typem 4CM, se kterým poprvé vyhrál na Masarykově okruhu v Brně 1934. V roce 1935 dostal nabídku od Enza Ferrariho. V prvním závodě v Monacu havaroval. V dalším závodě Mille Miglia, dojel druhý. Chtěl dokázat, že Italské vozy se mohou vyrovnat Německým a jeho velkým stínem kariéry je souboj na trati v Deauville. Zaklínily se mu kola s vozem Francouze Lehouxe. Farina vypadne z vozu a potloukl se, Lehoux pod převráceným vozem zemřel. V roce 1937 není převaha německých vozů již tak vyditelná a v roce 1938 se na trať dostává vůz Alfa Romeo 158, který náskok smazal. Farina jezdí s typem 8C. V roce 1938 už má typ 158. Začátek je tragický, v Tripolisu se dotkne s vozem Auto Union, který řídí Hartmann. Farinovi se nic nestane, ale Hartmanna vůz převálcoval. Farina i přesto vyhrál i několik závodů. V roce 1946 se vrací na trať, ale odchází. V roce 1947 nezávodí. Roku 1949 Farina nechce nikdo angazovat. Ujme se ho až Scuderia Milano, ale jejich vozy začnou brzo ztrácet. Při velké ceně v Brně se udála strašná nehoda. Jeho vůz se vřítí mezi lidi. 14 je jic zraněno a a dva umírají. V roce 1950 si při testování zlomil klíční kost. Farina na začátku šampionátu zajel ihned pole-positions, nejrychlejší kolo a vyhrál závod. Další závod ukončil nehodou. Na okruhu v Bernu vyhrál, v Belgii byl 4. a ve Francii nedojel. Jeho soupeř byl Fangio, ztrácel na něj 4 body. V rozhodujícím závodě ale Fangio nedojel a Farina zvítězil a stal se prvním mistrem světa v F1. Pro další rok už měl plno soupeřů, jako Fangia, Ascariho, Gonzálese, Villoressiho a Tauruffiho. Farina ztrácel na kondičce a musel jezdit ostrým způsobem na trati. Odpadl ale jen ve dvou závodech ze sedmi. Vyhrál jeden závod a tři krát byl na 3. místě + 2 body za nejrychlejší kola. V roce 1952 byl už Farina docela starý, ale přesto ještě dokázal bojovat. Jediný, kdo byl lepší byl Alberto Ascari. Farina byl nakonec vícemistr (2 pole positions, 4x 2. místo, jedno nej kolo). V té době vozy F2 opustili F1. Další rok získal jedno vítězství, tři 2. místa a jedno 3. místo. V šampionátu se umístil na třetím místě. V Argentině 1954 dojel druhý za Fangiem. Pak ale vážně havaroval v závodě Mille Miglia a vrátil se až na GP Belgie. A další nehoda ho potkala při testování v Monze. 17. ledna 1955 nebyl ještě vyléčen, ale přesto nastoupil do závodu v Argentině. Měl velké bolesti. Bylo velké vedro a pro úpal odpadl Gonzáles a za něj nastoupil Trintignant, který také chytl úpal. Farina si s nim vyměnil auto (Ferrari) a dojel na druhém méstě. Byl kvalifikován na druhém a třetím místě. Jeho poslední závod byl 5.6. 1955 ve Spa. V té době umřel Alberto Ascari (smrt při testu). Jel dobře, ale nestačil na Fangia a Mosse (McLaren). Když Ferrari převzalo po smrti Ascariho vozy Lancia, vyzkoušel typ D 50 v Monze a havaroval. Jeho skutečná kariéra skončila v roce 1955. Vrátil se do továrny svého strýce Pinina. 3. června 1966 spěchal ve svém voze na GP Francie v Remeši. Najednou jeho vůz vybočil ze silnice a čelně narazil do stromu. Farina byl na místě mrtev. Myslím, že na jeho odvážné a ztřeštěné kousky nikdo nezapomene. Jeho skoky z aut, když hrozilo nebezpečí. Nebo, když se před ním srazily vozy Ferrari, které řídili Hawthorn a Gonzales. Když byl Farina 10 metrů před troskami, vzňalo se rozlité palivo a Farina ohnivou stěnou projel. Nic se mu nestalo. Bylo to v nemistrovské GP Syrakus, roku 1954.

Alain Prost

Lucie Steinocherová (c) 2005-08 | Kethy@seznam.cz